TOPlist
Download!Download Point responsive WP Theme for FREE!

Damien Rice se vrací se svou fantazií. Po osmi letech

Osm dlouhých let. Tak dlouho uplynulo od posledního alba irského barda Damiena Rice. Mezeru po něm musel v hitparádách zaplnit Riceův obdivovatel Ed Sheeran. Naštěstí pro všechny fanoušky, Rice je zpátky v plné síle.

Srdceryvné texty, které si oblíbily miliony lidí, se vrátily do denní reality i s doprovodem akustické kytary, který vytváří dojem blížícího se konce světa. Za posledních osm let se ale přece jenom něco změnilo. Damien Rice se po vydání alba 9 odmlčel, pár let sice ještě koncertoval, ale rozhovory prakticky nedával. Až na jeden v roce 2010, kdy se lehce otevřel světu, přiznal své problémy, svou nespokojenost s poslední deskou i to, že postupně skládá nové písně.

Damien přišel o svou hudební spoluputovnici a kdysi přítelkyni Lisu Hannigen krátce po vydání minulého alba a ve zmíněném rozhovoru přiznává, jakou bolest mu to přineslo. A bolest je pro písničkáře studnicí inspirace. V jednom ze singlů desky zpívá „I made you laugh, I made you cry, I made you open up your eyes“ a po chvilkové pauze na zamyšlení se opatrně ptá, „didn’t I?„. „Rozesmál jsem tě, rozplakal jsem tě, otevřel jsem ti oči… nebo ne?“ V refrénu písně se naopak ptá, jestli je tím největším zmetkem, kterého adresát(ka) zná. A my se můžeme jen domnívat stejně jako u písně I don’t want to change you, že zpívá o Lise.  Druhá zmíněná píseň je tklivou baladou, z které posluchač cítí, že verš „nechci změnit tvůj názor“ je všechno jen ne pravdivý…

Nejsou zde ale jenom balady veskrze zamilované, ale například píseň The Box (nejkratší skladbu na albu s délkou čtyř minut) o pocitech svázanosti a stísněnosti, která se svou podobou blíží debutovému albu O, nebo meditace nad životem It takes a lot to know a man, která ve svém aranžmá přechází od čistě klavírního doprovodu přes jemné smyčce k důrazným bicím a agresivnímu orchestru, aby u své čtvrté minuty překročila hranici do temné mysli plné dramatu a schizofrenní směsice hlasů a odtamtud prozkoumala ostatní zákoutí poraněné duše.

Z dalších písní je potřeba zmínit hořce zamilovanou My favourite faded fantasy, která začíná jako obyčejná éterická balada – s rozdílem použití elektrické kytary, která není pro Damiena tolik typická – než se v nečekaném crescendu vzedmou smyčce – tolik využívané i na ostatních skladbách – a představí Damiena Rice na popředí až rockové skladby. Nebo Long, long way, která je též étericky zadumanou baladou o lásce s jemnými vokály Markéty Irglové, která stejně jako trubadúr žila v době natáčení desky na Islandu.

Celé album působí jednoznačným dojmem – Damien zestárl a jeho nevybouřené a možná arogantní písničkářské já dozrálo do skromných výšin. Nezměnil se tolik jako autor, ale jako člověk a jestli jeho album 9, které vyšlo v roce 2006, bylo jeho arogantní odpovědí na výtky, že nikdy další album nedá dohromady, My favourite faded fantasy je jeho hledání cesty a smyslu dalšího života. Přece jenom kdyby chtěl, mohl si užívat na své lodi a do konce života nehnout ani prstem, takový úspěch v minulém desetiletí slavil.

Tracklist
 Damine-rice-My+Favourite+Faded+Fantasy 1. „My Favourite Faded Fantasy“ 6:12
2. „It Takes a Lot To Know a Man“ 9:33
3. „The Greatest Bastard“ 5:04
4. „I Don’t Want To Change You“ 5:26
5. „Colour me In“ 5:18
6. „The Box“ 4:27
7. „Trusty and True“ 8:09
8. „Long Long Way“ 6:21
Album můžete koupit na iTunes nebo si ho poslechnout na Spotify