Papírová organizace času I.

Někdy je dobré vypnout počítač, vypadnout a vypnout. Nemyslet na Internet, na nic. Je fajn si odpočinout, je fajn dělat věci jinak. Změnit kousek svého života. Zkusil jsem se vykašlat na Remember The Milk, na veškeré internetové a vůbec elektronické plánování času. Nebyl v tom žádný hlubší cíl, jen jsem si to chtěl zkusit. A nelituji.

Když se zpětně dívám na ty měsíce, kdy jsem plánoval čas na papíře, nevycházím z údivu. Jak se osoba, která na internetu občas doslova žila – tedy já – dokázala donutit k tomu, aby se otočila, vzala papír a tužku a začala plánovat? Zajímavé 🙂

Než se rozepíšu: Tento článek vás má jen navnadit k tomu, abyste si přečetli pokračování o tom, co je pro takovou organizaci času potřeba, proto nečekejte ani v následujících řádcích vypovídající hodnotu. Ale třeba vás překvapím 🙂

Začalo to tím, že jsem si rozepisoval články, které jsem chtěl napsat. (To, že nebyly napsány, je trochu jiným příběhem, ale omlouvám se za to.) Když jsem si takhle psal po nocích nápady a data, kdy by měly být zrealizovány, dostal jsem nápad napsat si na papír i ToDo list. A tím byla cesta papírové organizace času započata.

Základem mi byly tři věci: Diář Moleskine, který jsem kdysi vyhrál u Pavla Králíčka na jeho blogu v soutěži, šablony na D I Y Planner a obyčejný kus papíru přeskládaný na devět polí. Samozřejmě by se to neobešlo bez nějakého odhodlání a podobných věcí. Základem všeho byl zvyk otevírat každý den diář a otevírat ho více než jednou denně. Samozřejmě pokud si nechcete všechno pamatovat, ale to osobně nedoporučuji.

To je poslední informace, kterou vám dnes dám. Konkrétnější budu v příštím článku, můžete se těšit.

Původně publikováno na serveru Envel.cz